JarKry

P ů j d e m e z a s A touha nekonečná, žíznivá a svatá, touha po kráse bez konce vteřin na čase, touha neztlumená, prýštící z hlubiny, bezpočté hodiny měnící v roky. Toky dravých vod zpívají o ní. Je živelná a dravá. Bije se za práva. Je v nás. Půjdeme zas. Půjdeme zas! (český národ se dokáže „vzedmout“ jenom na malou chvíli. Potom lidé zalezou a málo spolu mluví, aby nemuseli ustoupit ze svých postojů) M. B. Výpisky z knihy "Jak život napodobuje šachy" od Garriho Kasparova : str.15 - "Jiný, když najednou pocítí cosi neobvyklého, se snaží před podobnými vzruchy uzavřít. Další se rozhodne obětovat klid a pohodu a činí první krůčky po nesnadné cestě, jenže jakmile narazí na nečekané překážky, zastaví se a uhne stranou. A jen opravdu nemnozí dokážou kráčet dál, hnáni představou triumfující spravedlnosti..." str.63 - "Když dnes analyzuji situaci, která v naší zemi vznikla před prezidentskými volbami v roce 1996, jasně si uvědomuji, že nejzásadnější chybou, a to i mou, byla podpora Borise Jelcina - přesně podle zásady menšího zla. Bylo to zároveň odmítnutí hlavního principu demokracie, spočívajícího v tom, že procedura je důležitější než osobnosti. To, že tehdy mnozí skutečně přemýšlející lidé v Rusku na tuto hru přistoupili, nás přivedlo do dnešní situace. Když proto taktiku nezbytných kroků vypracovávám dnes, vycházím z toho, že dopustit se podobné chyby podruhé nemáme právo. Pro opozici je dnes zásadní příprava takových postupů, které společnému kandidátovi umožní být představitelem ruského lidu, nikoli dalším dosazeným nomenklaturním vyvolencem." str.79 - "Dávat dohromady informace a analyzovat je můžeme třeba do skonání světa a nakonec neudělat nic. Něco nám přece musí napovědět, že právě teď je čas jednat." Když můžu nad tahem přemýšlet deset vteřin, deset minut nebo hodinu - co si vyberu? Dobře vyvinutá intuice nám pomáhá uchovat si pragmatické vidění a sama napoví, kdy nadešel důležitý okamžik, vyžadující více pozornosti a času. Schopnost rozpoznat vnitřní zákonitosti, která je vlastní šachistům, se nám hodí v každé životní situaci. Často musíme například odlišit obecnou tendenci od jevů výjimečných a neopakovatelných. Tušení dalšího vývoje událostí a odhalování tendencí je založeno především na intuici a vůbec na faktorech, které se do přísného rámce běžných hodnot nevejdou. Stalo se už někdy dřív něco takového? Jak velká je pravděpodobnost, že se to bude opakovat?" "V životě musíme umět odlišit, co je nahodilost, a co naopak nová tendence nebo stará zákonitost v novém hávu." "V politice rozdíl mezi anomálií a tendencí nemůžeme hledat jenom na základě předvolebních průzkumů a aktuálních údajů. Pozornost musíme věnovat každé nové události a pozorně ji analyzovat. Co přesně činí tuhle věc novou? Nepodobá se v něčem tomu, co už jsme viděli a co známe? Když na tyto otázky dokážeme odpovědět, získáme skvělou příležitost zjistit, zda se kapka spadlá z nebe může stát předzvěstí průtrže mračen." str.93 - "A najednou jsem si neznámo proč vzpomněl na klasické dvouverší z Korněje Čukovského: Je to práce věru nesnadná, tahat hrocha, co žuch do bahna... Nemám tušení, za pomoci jakých asociací se mi na šachovnici vloudil hroch, ale přestože diváci byli přesvědčeni, že dál analyzuji postavení, já se ve skutečnosti snažil pochopit, jak se takový hroch vytahuje z bahna. Vzpomínám si, že v mých myšlenkách defilovaly zvedáky, páky, vrtulníky a dokonce provazový žebřík. Po dlouhých úvahách jsem ale na žádný způsob jeho vylovení z močálu nepřišel a vztekle jsem si pomyslel: No tak ať se utopí! A hroch najednou zmizel. Stejně jako na šachovnici přišel, tak z ní zase odešel. Sám! A pozice byla najednou mnohem průzračnější, než se původně zdálo. Tak nějak najednou jsem pochopil, že všechny varianty se stejně propočítat nedají a že oběť se ve mně rodí čistě intuitivně. A protože tato oběť slibovala další zajímavý vývoj, už jsem se samozřejmě nerozpakoval. Nazítří jsem se pak v novinách s velkým potěšením dočetl, že Michail Tal po čtyřicetiminutovém usilovném přemýšlení sáhl po přesně prokombinované oběti jezdce..." str.128- Jak říká známé úsloví, „ďábel se skrývá v maličkostech“; - vytrženo z textu – moje poznámka – tohle je základ činnosti Našich Tvrdých Lidí. Str.130- … krize propukne v okamžiku, kdy někdo zvolá: „Ale král je přece nahý!“ str.133- "Užitečné je hodnotit konkrétní postavení na šachovnici bez ohledu na to, kdo je právě na tahu: to nás učí hlubšímu chápání úlohy kvalitativních faktorů, takových jako pěšcová struktura, vývoj figur, aktivita a prostor. Takovéto metodě říkáme okamžitý snímek hry a umožňuje nám soustředit se na odhalování jemných nuancí aktuální pozice. Když se tohle nenaučíme, upevníme v sobě škodlivý zvyk probírat v duchu jednu po druhé málem všechny myslitelné varianty..." str.134- "Je velice snadné zaujmout se právě pro přebírání variant místo toho, abychom stav na šachovnici pragmaticky analyzovali a dopracovali se tak k opravdu jasné a vědomé volbě." str.185- Ovšem co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Řadový pracovník firmy by neměl být „agresivní“, ba co víc, v závislosti na druhu práce, kterou zastává, může vyvolat podezření už prostá zdravá lidská ctižádost. Jakmile se někdo dere kupředu, bývá často kritizován za egoismus, nebo dokonce za neschopnost být „týmovým hráčem“. str.194- „Pusťte se do něčeho, co dokážete udělat, anebo si alespoň myslete, že to dokážete. V odvaze je obsažena magie, síla a génius.“ (Goethe) str.210- „Nestačí jen něco vědět, je třeba to i využít, nestačí něco chtít, je třeba to i vykonat.“ str.214- Několikrát za svou kariéru jsem před zápasem pocítil takové podivné napětí, které mi nezávisle na zdatnosti a pověsti soupeře věštilo, že nebude problém ho porazit. Přesně totéž se mi přihodilo i před zápasem s Karpovem na superturnaji v Linaresu. Přestože jsem si vylosoval černé, nemohl jsem se dočkat, až souboj začne – zmocnila se mě zvláštní předtucha, že mě čeká něco neobvyklého. Takovéto předtuchy obsahují cosi víc než jen sílu pozitivního myšlení. Tvůrčí energie, to je věc hmatatelná, a když ji cítíme, má vliv na naše konkurenty. Sebejistotu demonstrujeme pohyby, držením těla i tónem hlasu. Důležité je zkrátka nejen to, co říkám, ale i jak to říkáme. str.220- Když máme situaci pod kontrolou, nebo si alespoň myslíme, že stojíme u kormidla, jsme opravdu rázem silnější. Jako příklad můžeme uvést poněkud strašidelný experiment se dvěma myškami v sousedících klecích. Do dna klece experimentátor v nahodilých intervalech pouštěl elektrický impulz, který myši vždy zasáhl. Jedna klec však byla vybavena páčkou, jíž myš mohla reflexívním pohybem proud odpojit. Přestože obě myši dostávaly stejný zásah, myš v kleci s páčkou žila mnohem déle. Dokonce i myš ztratí vůli k životu, když se setká s nahodilými událostmi, které nemůže nijak ovlivnit – a bez vůle život rychle vyhasíná. Výborný recept pro mě měla maminka. „Gariku,“ řekla mi den před začátkem turnaje, „uvidíš, jak ti to půjde, když se každý den před zápasem naučíš několik pasáží z Evžena Oněgina. To ti bude bystřit mysl.“ Její rady jsem uposlechl a díky téhle kouzelné hůlce jsem se zbavil počáteční tísně, vyhrál několik partií po sobě a získal patřičnou sebejistotu. A tak jsem za vydatné pomoci všudypřítomného Puškina nakonec nejen překročil práh mistrovské normy o 3,5 bodu, ale celý turnaj jsem vyhrál. str.240- Ať už vážíme zvláštnosti fyziologie, psychologie či vzdělání, pravdou je, že je jen málo žen, které by v sobě měly nezdolnou cílevědomost a bojovného ducha, bez nichž se špičkový šachista rozhodně neobejde. Tyto vlastnosti v podstatě potřebujete i proto, abyste se šachu už od samého počátku věnovali opravdu vážně. Na druhé straně není pochyb o tom, že ženy nacházejí mnohem praktičtější způsoby, jak svou energii uplatnit! str.261- Obrovskému množství shromážděných informací připisujeme často příliš velký význam už jen proto, že existují. Analýza na mikroúrovni jistě může přinést pozitivní výsledky, ale jejich hodnota bude relativní. Problém přitom tkví v tom, že na tuto tendenci narážíme stále častěji i v ředitelských pracovnách a na strategických poradách velkých firem a společností. Soustředění na dílčí problémy, dohnané ad absurdum, může vést až k vymizení skutečných novátorů, kteří jsou schopni zahlédnout nové obzory. Matematik a filozof Alfred North Whitehead, který byl spolupracovníkem Bertranda Russela, na nebezpečí úzké specializace a neprovázanosti jednotlivých oborů často upozorňoval. V cyklu svých harvardských přednášek z roku 1925 hovořil o nebezpečí nové atomizace mezi jednotlivými profesemi už na úrovni vzdělání: „Tento aspekt profesionalismu v sobě skrývá velké nebezpečí, a to především v demokratických společnostech. Vůdčí role rozumu slábne a dokonce i nejlepší mozky ztrácejí smysl pro rovnováhu. Všichni vidí jen jeden soubor fakt nebo naopak jiný soubor fakt, ale ne oba soubory dohromady. Koordinace se tak stává posláním těch, kteří nemají dost vůle nebo schopností, aby se v tom či onom oboru výrazně prosadili.“ Tato Whiteheadova slova můžeme chápat jako ortel nad nejhoršími současnými politiky a vůdčími osobnostmi podnikatelského světa: když se nejlepší mozky soustřeďují na získání co nejužší specializace, pak se koordinace jejich úsilí nutně musí svěřovat lidem méně kompetentním. Toto jeho varování zaznělo před více než osmdesáti lety, ale od té doby se toho v našem světě změnilo jen málo. Kde jsou ty velké mozky, které by se staly našimi všeobecně uznávanými autoritami? Být vůdčí autoritou neznamená především specializaci, ale naopak smysl pro syntézu a koordinaci. My dnes ovšem spoléháme spíše na stovky různých odborníků, kteří vytvářejí a zpracovávají obrovské hory informací. str.269- Řekl bych, že soustředění se na okamžité potřeby a orientace nikoli na příčiny problémů, ale na jejich symptomy, nám postupně vytváří problémy další. Musíme učinit zásadní rozhodnutí, zastavit se, udělat krok zpět a rozhlédnout se kolem sebe. Místo abychom se vytrvale starali jen o to, co vidíme přímo před sebou, nesmíme zapomínat na vzdálenější horizonty. Alespoň občas bychom se měli z koloběhu získávání informací, věčného počítání a analýz vymanit – jedině tak odhalíme skutečné příčiny událostí, v jejichž víru se ocitáme, jedině tak objevíme vnitřní souvislosti a zapojíme do procesu hledání nových východisek svou intuici. Bod zlomu, str.270- Vše se zhustí do jednoho jediného okamžiku. A ten předurčí náš život. FRANZ KAFKA Dokončil dne 16.9.2014 Jaromír Krystl