JarKry

T E N K R Á T Tenkrát jsem věděl kde má pámbu okna Když večer rozsvěcoval svíce a zapomenul stáhnout rolety stoupal jsem na špičky a dychtivě nakukoval jsem mu do světnice ve které spřádal svoje úradky To ještě nebyla jsi ty dychtil jsem sám rád bych mu býval napověděl tenkrát jsem ještě věděl co zaťukat chtělo se mi na okno a zeptat se jestli o mně ví Nade mnou visel měsíc na větvi jediné hrušky v sadě kukátkem hvězd se na zem dívala prastará noc Tenkrát jsem věděl kde mápámbu okna bylo mi ho líto viděl jsem jak se trápí tak strašně nad tím čí je to vina že ve světě co stvořil tolik jich z ucha mrtvých pije tolikrát naplilo se živým do očí Tenkrát jsem věděl kde mápámbu okna slyšel jsem jeho nářek tichý byl a na rumištích blízko sedmikrásek kopřivy kvetly pýr a černobýl J. S. E x o r c i s t é Poznámky při bohoslužbě dne 22.2.2015: Mluvil jsem před bohoslužbou opět s tím jedním bratrem o té Nadi v blázinci a také o těch exorcistech. On se k tomu vyjádřil, že katolíci se k tomu nehlásí, protože vymýtání zlých duchů je problematické (samozřejmě – musí být – o tom nepochybuji). Tedy, jestli se k tomu tato církev (největší, co do počtu členů a nemovitostí) nehlásí, nemůže dávat svým členům nějaký úřední glejt na vymýtání zlých duchů, který lze použít oficiálně v blázincích a dokonce nadřazovat exorcisty nad psychiatry. Čas 9:52 hod. Můj kamarád šachista mně řekl, že viděl v Mocné Čarodějce dokumentární pořad, kde hovořili s oficiálními vymýtači zlých duchů (exorcisty), kteří měli od církví (?) úřední dokument (glejt), který je jako kvalifikované opravňuje vymýtat zlé duchy – a je jim to údajně umožňováno i v blázincích, když si nedovedou psychiatři poradit s nějakým pacientem – tam pomáhat tedy pacientům, kteří jsou tzv. posedlí ďáblem. Údajně jsou jako by nadřazeni těmto psychiatrům. Já jsem mu oponoval a říkal jsem, že to prakticky není možné. Vyslovil jsem názor, že se jedná o nějakou psychologickou propagandu v Mocné Čarodějce, protože si nedovedu představit, že by přišel do brněnského blázince nějaký vymýtač zlých duchů a řekl by tam psychiatrům, ať jdou stranou, že on se na toho pacienta podívá a pokusí se ho vyléčit. Neslyšel jsem vůbec o tom, že by na psychiatrickém oddělení číslo 12 nebo číslo 20 někdy takový člověk (vymýtač) byl. Ty psychiatrické řeznice (dále PŘ) tam dávají svým pacientkám silné prášky podobající se drogám – u některých to může pomoci, ale u některých to vysloveně nepomáhá, ale ty PŘ prostě nemají jiný postup, jinou léčbu než do nich rvát prášky. Kamarád se ptá: Jestli připouštím, že existuje exorcista a navštěvuje blázinec nebo to vůbec nepřipouštím. No, pravděpodobně se to někde stalo. Možná se to skutečně v nějaké psychiatrické léčebně stalo, ale pochybuji, že se toto stalo v Brně-Černovicích. Kamarád říká, že to tedy znamená, že exorcista pozná tu posedlost zlým duchem. Odpověděl jsem, že né jenom exorcista, ale že Bible říká, viz 1.Korinstkým, kde apoštol Pavel říká, že jsou různé duchovní dary a ty tam vyjmenovává. Čili pokud tento duchovní dar má nějaký hluboce věřící člověk, tak to může (toho ducha) také odhalit. Může to být tedy ten, kdo tyto duchy rozlišuje a může je tedy vymýtat, aniž by měl nějaké úřední povolení k tomuto. Kamarád: Působit v psychiatrické léčebně může však jenom exorcista s glejtem, ne každý. Já: Říkám ti, že si to v praxi nedovedu představit, že by ho třeba na oddělení číslo dvacet pustili, protože jsem neslyšel o jediném případu, že by tam nějaký exorcista působil. Kamarád: Otázka je, jestli to připouštím či nikoliv. Moje odpověď: Samozřejmě stát se to mohlo, ale tam, kde já jsem ve svém okolí, jsem toto nepoznal. Kamarád: „To, co ty jsi poznal nebo nepoznal, není podstatné (Mocná Čarodějka je samozřejmě vlivnější), ale připouštíš to, že navštěvují psychiatrické léčebny? Zajímavé je, že oni dokonce operují čísly a uvádí například asi 12-20 ďáblů vyhnaných za rok“. Já: „To je pozoruhodná informace, protože já jsem jednou seděl v kroužku adventistů, kteří hodně silní jako věřící a jsou v církvi, která se platí sama, a já jsem se vyjádřil, že Ježíš vymýtal zlé duchy a i jeho apoštolové, když od něho dostali ten dar Ducha Svatého, učedníci to uměli a ti se vyjádřili a kroutili hlavou, že žádného vymýtače zlých duchů nemají. Já jsem jim říkal, že to je špatně, co to je za církev, když nemají žádnou osobnost, která by toto dokázala. Tady, že si čteme nějaké věci, které jsou stejně přeloženy z angličtiny, a když má někdo nějaké duchovní problémy ve svém bydlišti například, tak by mu od toho měli zase pomoci duchovní lidé – věřící“.Oni kroutili hlavou a usmívali se. Já jsem jim potom říkal, že velice významný adventista z Kanady, pan Thorp. Marie od něho měla cyklus jeho přednášek, tak jsem jim pak řekl, že až tady bude pan Thorp, tak mu řekněte, že já hledám vymýtače zlých duchů. Takže já už jsem o tom tématu s lidmi mluvil, ale nikdo mně nedal informaci, jako mně dáváš ty. Jak dlouho je ta informace stará? Asi 4 měsíce. To je nová informace. Toto se stalo asi před patnácti lety. Já jsem totiž z toho televizního pořadu pochopil i to, že na Internetu můžeš najít exorcistu, který toto umí a na tohle téma se s tebou bude bavit. Já: „To je pozoruhodná informace“. Kamarád: „Tahle informace pochází z běžné televizní debaty, těch vymýtačů je asi dvanáct až patnáct a mají na to glejt“. Já: „Tak dobře, já mám požehnání od tebe si toto nahrát, tak, já si to přeberu a poradím se o tom“. Kamarád: “V Brně“. Já: „Ne, v blázinci. Naďa už se mnou nebydlí, protože mně dal Úřad práce nařízení, že ji musím buď přihlásit k trvalému pobytu, nebo ji přimět, aby se odstěhovala, ale já ji tam navštívím a promluvím si o tom s ní. Pořád do ní rvou ty PŘ ty prášky, mně se náhodou dostala do rukou kniha psychiatrický brevíř, která je pouze pro odborná psychiatrická pracoviště – kterou nemá žádný laik dostat do ruky. Já jsem ji našel náhodou, když jsem přišel dříve do naší kaple a procházel jsem se v jejím okolí, abych si nějak ukrátil ten zbývající čas. Našel jsem asi 200 m od kaple pohozené takové 2 knihy – psychiatrické brevíře – tu druhou si později vzal jeden bratr z církve, se kterým jsem o tom mluvil při přestávce bohoslužby. Jedná se tedy o originální materiál pouze pro profesionální psychiatry“. Mám zkušenost, že jsem se chtěl poradit jednou s obvodním lékařem o nějakém psychiatrickém problému a dostal jsem odpověď, že toto nemůže obyčejný doktor konzultovat, že to musí jedině psychiatr. Když bude mít člověk problém se žaludkem, s páteří, s očima tak to se mnou můžu konzultovat – vždyť ten doktor studoval šest let medicínu. Ale jakmile dojde k psychiatrickým otázkám, tak s tím nechtějí nic mít – „to já nemůžu, to může jedině psychiatr“, tak, že oni jsou dost dobře krytí a v podstatě ani ty informace, která mám z toho brevíře, nemohu použít. Ale nicméně jsem o tom už něco napsal na Internetu a vytečkoval jsem to. Zajímavá je ta moje duchovní cesta. Já jsem o tomto problému promluvil s misionáři, domníval jsem se, že je to zarazí a že mně dají pokoj. Ale ne, oni pokračoval dále – jsou to Boží vojáci, oni mají svoje pokyny, těch se drží a pokračují vytrvale dál ve své činnosti. A potom jsem si uvědomil, že jsem člen Církve jako člen velké rodiny a pokud toto Církev nehodlá řešit, tak já nemohu ztrácet čas a energii zabýváním se PŘ. Tady se stará každý sám o sebe ale jsou tady také ti NTL, kteří se starají i o jiné lidi, tím pádem mají samozřejmě převahu, že ano? Ale potom jsme tady ještě my Církev a my se také staráme o jiné lidi. Ale zase natolik jsme chytří, že nepůjdeme do masochismu, čili nebudeme si ubližovat. Já pro tu moji spolubydlící ještě něco udělám, ale misionáři po mně chtěli, jak já mohu být aktivní v misionářské práci. Čili teď jsem si řekl: Budeš pomáhat Nadě nebo budeš spolupracovat s misionáři? Když jsem člen Církve – mám napsané dva body, teď se s nimi budu setkávat v pondělí, budu o tom právě s nimi mluvit, ale pod jejich vlivem jsem to přehodnotil, protože já jsem zrovna chtěl dělat nějakou aktivitu, takže oni mě vlastně přemluvili a dali mně tento podnět. Já jsem se v těch 24 hodinách rozhodl takhle, tak abych ti řekl, jak to je všechno strašně složité. Dám podnět Kvóru Starších, jestli bych mohl oslovit členy Církve ohledně Internetu, ale hlavně mladé, nikoliv moje vrstevníky. O těch už jsem se vyjádřil, ti mají vymyté mozky. Už s těmi muslimy, ten můj parťák na Domácí učení – a to je přitom soudní znalec, vysokoškolsky vzdělaný člověk a on se vybíjí na tom, že jsou muslimové zlí. Já jsem mu říkal: „Vždyť já žádného muslima kolem sebe nemám. Mně vadí někteří Brňáci, ne muslimové. Domluvil jsem.“ „Doufám, že se mně podařilo ti dát brouka do hlavy.“ „Je to zajímavá informace. To jsi mě překvapil.“ Kamarád: „Jen velmi málo případů je vhodných pro vymýtání ďábla, ale když takový případ je, tak to pozná psychiatr i exorcista.“ „Mně už říkal Reskátor, což je velký bojovník za spravedlnost, který váže na sebe X administrativních sil – má asi 200 exekucí na sebe, všem exekucím odolává, jezdí úspěšně na černo vlakem, městskou dopravou, a on říká, že v blázinci jsou psychiatři-odborníci, kteří dokáží poznat tyto duchovní síly (vlivy). Ale pouze někteří, kteří mají tuto schopnost, jsou mezi nimi“. Kamarád: „Pozor, iniciativa přichází od psychiatra. Tzn., že oni (psychiatři) zavolají toho exorcistu“. „Obávám se, že to není případ paní Nadi tak, jak znám její životní historii tak, buď za to může moje osoba nebo její okolnosti, ale skutečnost je, že v návštěvní místnosti za přítomnosti jejího syna mně ona předložila Občanský průkaz, kde je adresa radnice. Tak takhle se zachází s bezdomovci, v Brně mají adresu na Husové. Ta občanka je stará “ 6 let. A právě ve sboru Církve jsem se dozvěděl, že byl ustanoven nějaký nový zákon, který umožňuje zrušit trvalé bydliště na základě nějakého neužívání práv (asi k bydlení) nebo cosi. Dříve to téměř nebylo možné jako zrušit někomu trvalé bydliště pokud se neprokázala nějaká vlastizrada nebo narkomanie nebo nějaká zločinnost. Prostě to museli podepsat určití lidé, a když to nepodepsali, tak to nešlo. Komunisté to právo na bydlení zajistili. Před šesti lety se změnil zákon a ten její bývalý manžel to využil a zrušil jí s radníma nějak trvalé bydliště, takže ona nemá nárok na nějaké vyrovnání spoluvlastnictví toho domu a té firmy, ve které pracovala deset let, aniž by za ni její manžel platil zdravotní a sociální pojištění. Sice je svéprávná, ale když nemá trvalé bydliště, tak je téměř jako nesvéprávná. A navíc ještě je gól, že ona na sebe má exekuce ve výši 190 000, což je pozoruhodná částka, protože já když jsem si chtěl půjčit, měl jsem dluh 4 500 tisíce – ber si tu roušku, když jedeš na kole (kamarád strašlivě kašlal). Já, když jsem měl dluh 4 500, tak mě dali do registru dlužníků a už mně nechtěli dát další půjčku. Čili nechápu, jak můžou někomu půjčit – pravda je, že ta exekuce může naběhnout třeba o 200%. Mně to také tak udělali, já jsem měl dluh 6 500 a udělali z toho 36 000. Tam to potom jako strašně nabíhá. Ale tady vnímám záměr těch PŘ, aby se jako nedostala ven (Naďa), protože dostává velmi silné prášky, také dostává injekce. Také bere ….., já jsem to na sobě dokonce zkoušel, já jsem z toho byl úplně „mišuge, a řekl jsem jí, že musí být velice silná, když to vydrží, protože mě by to odrovnalo a že je fyzicky silnější než já“. „Seš s ní v kontaktu?“ „No, já právě ji navštěvuji v tom blázinci“. „Mluví běžně nebo ne?“ „Je taková jako by uklidněná, ona dostává ty silné prášky a má třes, takhle má svalový třes a to má z …….., tam se píše (v psychiatrickém brevíři), že když se to používá déle jak půl roku, tak se to má vysadit, a potom maximálně 3 měsíce to využívat. A ona to bere už 2 roky. To spolu souvisí s těmi informacemi o těch prášcích. Ony by jí měly dávat jiné prášky – to je zločinnost. Podle mě jedna z nejhorších zločinností je, léčit pacienta tak, abych ho záměrně nevyléčil. Protože ty doktorky přísahaly u promoce, že budou svých znalostí a schopností používat k tomu, aby lidem pomáhaly, ne aby je ničily“. „Nedávno jsem četl, že eutanázie není povolena, například“. „Prosím tě jdou ty hodiny dobře? Nejdou.“ „O pět minut napřed, asi zhruba“. „Evropa a vůbec začala vést řeči o eutanázii, to chápeš, ano?“ „Ano, to jsem slyšel, něco o tom vím“. „Ale málokdo ví, že eutanázie je běžná a počítá se asi, že pět tisíc lidí skončí. A já řeknu jak. Nejpřijatelnější nebo nejběžnější způsob eutanázie v českých zemích a v jakýchkoliv zemích je přes morfium, protože morfium má tu vlastnost, že různé tělo snese různá množství. Tzn., stačí jenom nepatrně přidat a je eutanázie hotová. Tzn. je to neprokazatelné a dělá se to poměrně často. Tzn., že odborníci a doktoři v jakémkoliv státě, u nás to odhaduji na pět tisíc. Ti lidé, kteří trpí bolestmi, dostávají morfium, aby se jim zmírnila bolest. No, a stačí nepatrně přidat a je eutanázie. Protože to je právě nebezpečí morfia, že člověk reaguje, není to jako penicilin“. „Těžko se to dokazuje, pitvou ne, že ano?“ „Ničím. A používají to lékaři nebo kdokoliv (injekce ve vězení do žíly?) a ať už úmyslně nebo neúmyslně“. „Mohu něco poznamenat?Moji matku odvezli už několikrát, ona byla v hrozném stavu, ona byla ležák a odvezli ji myslím do Úrazové nemocnice Na Ponávce a ona říkala takovou zkušenost jako, že bylo období asi tří dnů, kdy se cítila dobře, oni to morfium jí dali, protože ona trpěla různými bolestmi. Do loktů jí šly nervy, to měla nějak od páteře, no v hrozném stavu byla, byl to vlastně strašný duch, že to všecko vydržela tak dlouho. A mně to připadalo mně to, že spíš se nad ní jako slitovali, že jí jako odlehčili od těch bolestí. Pravda je, že ona měla velmi silné srdce a oni jí pomohli s tou dávkou“. „Za kterékoli války mají například určité profese, letci, tankisté s sebou vždy dávku morfia. Čili když třeba přijde o nohu, píchne se mu to a on se třeba zbaví bolesti nebo „zkape“ když je toho moc. Obojí je možné. A to morfium je vlastně takový přechod mezi životem a smrtí, a nebo utišení, to podle toho, co sneseš. Různá vojska, důstojníci fasovali morfium, za 2.Světové války, i za 1.Světové války a měli ho i za Napoleona. Když jim tam řvali a ono se to nedalo poslouchat, tak jim to píchli. A ti vojáci to buď vydrželi, nebo to bylo navždy“. „A morfium je úplně běžný prostředek v jakékoliv nemocnici. Oni mají i jiné tišící prostředky a mají také morfium. A morfium je finální fáze, například u rakoviny. Například „Žluťák“. „Jak to víš, tohle?“„No, samozřejmě“. „Ti lékaři to nefasují pro ně, ale i pro sebe, protože by to tam s těmi lidmi nemohli vydržet. Někteří to oddalují, a někteří o to mohou požádat dokonce v určitém stádiu vývoje nemoci. No, a ten lékař to také využívá, protože když někdo umře, tak už nikdo od mrtvého se nedozví, jestli jsi to chtěl nebo nechtěl. Nikdo to nedokáže. Tam si to i lékaři tolerují, protože, jak jsme si řekli, morfium nemá přesné stanovení. Množství je různé pro různá těla. Takže, když někdo chce ulevit, obvykle to mívají „rakáči“ a taky těžcí invalidé, ale dostávají to i jiní. Někdy požádá a někdy mu to doktor podsune: „Nechcete morfium?“ „Dejte mně to morfium“. Morfium je jeden z úředních aplikovaných způsobů eutanázie – už dávno“. „Ten exorcismus už jsme si řekli, to může se dokonce dopátrat i na Internetu“. „Já to vypnu už, ano?“ „Můžeš to vypnout“. Tento záznam jsem pořídil v Ivančicích v domě mého kamaráda, šachisty asi před ¾ rokem, zřejmě někdy v říjnu roku 2014. Dlouho jsem tento záznam uchovával ve svém diktafonu. Až nedávno jsem konečně zašel na faru kostela sv.Petra v Brně, kterou jsem chtěl navštívit snad pětkrát a vždy mně do toho něco vlezlo nebo jsem to odložil. Dnes 10.7.2016 jsem se v soukromém domě na malém městě v Jihomoravském kraji dozvěděl od zdravotní sestry, která zde s rodinou bydlí, že s tím morfiem to není tak jednoduché, jak říkal můj kamarád. Lékaři musí evidovat, jaké dávky, kterému pacientovi dali, je na to přísně vedená evidenční kniha – je to přísně sledováno – pořád existuje nějaká lékařská etika. Věřím, že i za komunistů to bylo sledováno, jsem dokonce názoru, že čeští doktoři byli za komunistů zodpovědnější než dnes, dnešní doktoři mně připadají jako kšeftaři s léky. Ale ještě před tím, než napíšu, co jsem se dozvěděl na faře na Petrově, tak se zmíním o tom, jak jsem se Nadi v blázinci ptal – přechodně tam byla ubytovávaná asi 4 roky – s přestávkami. Podle mého odhadu dostávala 10x větší dávku …… vzhledem k její diagnóze. PŘ však uváděly jako diagnózu těžkou schyzofrenii, což podle literatury i psychiatrického brevíře naprosto neodpovídalo. Podle mého názoru pro ni platila původní diagnóza, se kterou jí byl přiznán trvalý invalidní důchod jako deprese. Psychiatrický brevíř uváděl, že na depresi stačí dávka 10 x menší než na schyzofrenii. Naďa tedy řekla, že nikdy za celou dobu v brněnském blázinci neviděla nějakého vymýtače duchů a ani o něm neslyšela od svých spolupacientek, že by nějaký exorcista navštívil tento blázinec. Také, že si nedovede představit, že by přišel nějaký exorcista a řekl PŘ, aby toho nechala, že on si s tím případem poradí. Zapřísahal jsem Naďu, aby si vybrala nějakou psychiatričku mimo Brno, nejlépe dokonce mimo Jihomoravský kraj, že jí to cestovné proplatím. Ona si vybrala psychiatričku novou v Černovicích – zřejmě mimo blázinec, ale nedaleko něho. Jakmile jsem se to dozvěděl, tak jsem jí řekl, že tímto okamžikem se přestávám o její případ zajímat – Bůh mě bude soudit. Moje poznámka: To by ta ješitnost, pýcha těch doktorek nedovolila toto připustit. Tady přece žijeme v české hierarchii a ti, kteří mají potřebné vzdělání se cítí automaticky nadřazeni nad těmi, kteří ho nemají. A potvrzení od biskupa? Český národ je nejmaterialističtější na světě – neuznává věřící lidi a víru. K té Nadě ještě toto: Doporučil jsem jí, aby si našla novou psychiatričku mimo Brno, nejlépe i mimo Jihomoravský kraj – slíbil jsem jí, že cestovné bych jí proplácel, aby ta nová psychiatrička jí naordinovala jiné prášky a menší dávky. Ona se zmínila primářce, že by chtěla ty dávky snížit a ta primářka – teď se podržte, se vyjádřila, že snad jiná psychiatrička ty dávky sníží, že se má s ní snažit domluvit. Primářka psychiatrického oddělení nemá vliv na způsob léčby? Ona je jenom jako úřední osoba? Tak tedy na faře na Petrově mně řekli, že skutečně mají exorcistu, který má úřední osvědčení od biskupa, že může tu svou práci vykonávat a vydávat o tom potvrzení. Překvapil mě ten farář, řekl jsem: „To znamená, že vaše církev připouští, že duchovní svět existuje?“ „To by bylo špatné, kdyby nepřipouštěla“. „Ale u jiných, malých církví žádného vymýtače zlých duchů nemají. U Československé církve husitské, u Českobratrské církve, u Adventistů, u Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů, u Českých bratrů“. „Jiná církev, jiný mrav“. „Dejte mně, prosím, kontakt na toho exorcistu“. Dostal jsem kontakt na paní, které mám říci o tom problému, a pokud ona usoudí, že je k tomu potřeba exorcista, tak ho za mnou pošle. To je pochopitelné, protože různí blázni by mohli chtít hned exorcistu a ten by se mohl strhat. Nakonec dovětek: Ti exorcisté se nedostávají do konfliktů s NTL? Dne 5.5.2016 dokončil Jaromír Krystl E-maily: jarkry@mail.ru; unceslav@care2.com